Junioři: nejprve výhra srdcem, poté lekce z odolnosti

První zápas: bojovnost přinesla výhru

Úvodní duel přinesl přesně to, co chtěli diváci vidět – nasazení, energii a touhu po vítězství. I když junioři nastoupili v hodně netradičním složení, na hřišti to nebylo poznat. Od prvního hvizdu jsme soupeře přehrávali, tlačili se do šancí a diktovali tempo hry. První třetina i velká část druhé byly jasně v naší režii. Po vstřeleném gólu, ale vždy následoval pokles koncentrace, který soupeř nemilosrdně trestal. Díky tomu byl zápas vyrovnaný a dramatický až do samého konce. Tým se však semkl, brankář Vojta Šebrle podržel tým několika jistými zákroky a vedení jsme nakonec uhájili. Přesto lze říct, že úvodní utkání ukázalo sílu mužstva – bojovnost, soudržnost a schopnost vydržet tlak až do konce. Za zmínku stojí 5 kanadských bodů kapitána Adama Šturmy, který se 7 body dokonce vede kanadské bodování soutěže.

Druhý zápas: únava, tyčky a smůla v zakončení

Druhé utkání už mělo úplně jiný příběh. Rychle inkasované góly zasáhly tým hlavně psychicky a soupeř převzal otěže zápasu.

Obrovskou porci smůly si vybral obránce Šimon Vágner, který na branku soupeře vyslal polovinu z celkového počtu 15 střel celého týmu. Podařilo se mu vsítit jeden gól, ale hned čtyřikrát zvonila za gólmanem branková konstrukce a přidal se ještě jeden neproměněný samostatný únik. Branka soupeře jakoby pro nás v tomto zápase byla zakletá. „Měl jsem pocit, že ať vystřelím kamkoli, skončí to na tyčce,“ posteskl si po utkání.

Faktem je, že nás bylo pouze deset, z toho devět do pole, a s přibývajícími minutami se únava krutě podepisovala na každém střídání. „Po fyzické stránce to bylo hodně těžké a druhý zápas jsme už spíš nechali volně plynout,“ zaznělo z kabiny. I přes porážku ale tým ukázal, že dokáže držet krok i v osekané sestavě, a to je příslib do dalších zápasů.